Cyklodeník CYCLING DIARY

V pondělí 8.5. se konal již tradiční svátek cyklistiky, závod StarobrnoTour. Letošní 6. ročník nabízel 3 trasy – Silnice 100, MTB 55, a HOBBY 30 km. Počasí vyšlo myslím celkem ukázkově i když ráno to vypadalo na deštík.

Na startu stálo postupně téměř 930 účastníků. Náš tým měl zastoupení jednak v silničním závodě (Martin Dostál v kategorii SM1) a jednak v závodě na 30 km (Aleš Tuček v kategorii HM a Hanka Veselá v kategorii HŽ). Trať krátké trasy nebyla nijak technicky náročná, jelo se hlavně po zpevněných cestách, hodně také po asfaltu. Zato na delší 55 kilometrové trati si závodníci užili asi půl metru hluboký brod a další dobrůtky, takže o bahínko nebyla nouze. V cíli už pak čekal typický gulášek, těstovinky, pivečko (Starobrno, jak jinak) a pro Brno neméně typická Kofola… zkrátka atmosféra, díky které jsou tyhle závody vždycky super
Výsledky:
Martin Dostál: celkově 146, v kategorii 111, (3:41:29)
Aleš Tuček: celkově 71, v kategorii 43, (1:13:31)
Hanka Veselá: celkově 146, v kategorii 11, (1:26:0

Dňa 9.4. sa konal závod horských kôl na 30 km v malej dedinke Nasavrky. Svoje zážitky zo suťaže som Vám popísal v nasledujúcom článočku.
hojte, dňa 9.4. 2006 som sa zúčastnil mojej prvej tohto ročnej súťaže. Bol to prvý ročník MTB závodu na 30 km popri ktorom sa zároveň konal aj bežecký závod na 15 km. Organizoval ho Honza Rýdlo s JR Running Sport - intersport. Samozrejme spolu s ďalšími super ľuďmi a za pomoci sponzorov bez ktorých by sa táto súťaž nemohla konať.
Ráno som musel veľmi skoro vstávať, bolo to okolo 5.45 hod.. Čakalo ma 230 km a asi 3 hodiny jazdy autom ( to len pre informáciu mojim kolegom z Prahy, ktorý sa mohli zúčastniť lebo to majú len hodinku autíčkom ) ). Ale to ma vôbec neodradzovalo od prvej tohto ročnej súťaže. Do Nasavrk som dorazil okolo ôsmej hodiny. V dedine to žilo, každý z organizátorov dokončoval svoju robotu a dolaďovali sa ešte niektoré drobnosti. Štartovalo sa o 10.30 hod., tak som mal trocha času aspoň na raňajšiu kávičku. Približne pred deviatou hodinou som sa hodil do “gala” a šiel si prejsť trať, aby som vedel čo ma čaká. Tak 2/3 trate sa išlo po asfaltovej ceste a 1/3 po lesných chodníčkoch. Jazdiť budeme 7 štvorkilometrových okruhov. Po prejdení trate v tréningovom tempe, sme sa v určenom čase všetci spoločne postavili na štart, kde nás odštartovala dvojnásobná majsterka sveta a rekordmanka Jarmila Kratochvílová. Jazdilo sa super až po 4 kolo, v ktorom začalo dosť pršať a terén bol o to nepríjemnejší. Hlavne v lesnom zjazde, kde nejeden závodník okúsil chuť blata.
Po tomto tvrdom odjazdení 7 kôl bol prvý v cieli z našej skupiny M1 Horák Martin z klubu Rock Machine-CykloMax HK s časom 1:18:04. Ja som skončil na 20. mieste. V ženskej kategórií dorazila prvá Bublová llona zRock Machine-CykloMax HK a v skupine M2 sa na prvom mieste umiestnil Havlíček Tomáš z tímu Axiom Orbit Žďár n. Sáz.. Zatiaľ čo sme mi jazdili pre divákov bol pripravený dobrý program na spestrenie. Hrala kapela Rock Band a vystúpila aj Jana Kotvová, ktorá predviedla veľmi dobrú prácu s lasom (aspoň podľa slov manželky, ja som vtedy šliapal do pedálov ) ). Toď asi vše!
P.S.: Ešte raz vďaka Honzovi Rýdlovi, bol to veľmi dobrý závod, teším sa na budúci rok.

Drazí cyklopřátelé! Na Ravo Bike maratonu jsem byla nakonec jen s Alešem. Ten z Vás, kdo opravdu nemohl - smůla - a ten, komu se jen nechtělo, udělal velikou chybu!!!
Počasí si s námi sice trošku zahrálo (asi 20 minut jsem se rozhodovala jestli vzít krátký nebo dlouhý dres), nakonec i pár kapek spadlo, ale jinak to byla vážně paráda!!!
Start závodu na 90 km proběhl podle plánu v 11:00. My, co jsme jeli kratší 50km trasu jsme si na svůj výstřel z historického kanónu museli půlhodinku počkat. Nicméně atmosféra startu byla výborná, vyrazili jsme do rockového hudebního pozadí (tušim, že to byl Ozzy
Nejdřív se jel jeden okruh městem (pro diváky), a pak už jsme zamířili do prvního stoupání a do terénu. Aleše jsem viděla naposledy když jsme vyjížděli z města. Pak jen přehodil a nekompromisně mi ujel.
Trať nebyla příliš náročná na stoupání (naměřili jsme 720 nastoupaných metrů), zato bláta bylo po deštivém týdnu až dost. Hned v prvním lese se jízda na kole proměnila v hromadný pochod bahnem když se konečně dalo nasednout, měla jsem tak zapatlané tretry, že jsem nemohla ani našlápnout. Potom už to celkem šlo.
Mě osobně se líbily hlavně sjezdy, ty jsem si fakt užívala, i když nepatřím mezi nejodvážnější a nejrychlejší sjezdaře. (Nedá se nic dělat, v tom mají pánové navrh). Takže nebylo výjimkou, že kluci, které jsem dokopce předjela, mi to zase ve sjezdu oplatili. Ale koneckonců o tom to je, ne?
Na trati byly celkem 3 občerstvovačky, takže o pití ani o jídlo nebyla nouze. Jen mě trochu zaráželi závodníci, kteří 100% neohrožovali medailové pozice, a přesto občerstvovačku proletěli se slovy nic nechci, nic nechci, aby pak po dalších 300 metrech v lese zahodili obal od müslityčinky a v následujícím kopci stejně slezli.
Po příjezdu zpátky do města jsme ještě projeli cik cak přes park, aby měli diváci na co koukat a pak už konečně CÍL!!! Tam jsem jako zástupce něžného pohlaví dostala květinu a zase jsem měla ten krásný pocit, že jsem to zvládla. Celkově to byl nádherný zážitek, a proto už myslím na to, že příští rok jedu znovu. Snad se nás sejde víc, protože tenhle závod (myslím že perfektně zorganizovaný) všem doporučuju.
Výsledky:
Hanka 15. místo v kategorii, s časem 2:54:44,9
Aleš 110. místo v kategorii, s časem 2:32:36.2
Kompletní výsledkovou listinu najdete zde.