Cyklodeník CYCLING DIARY

Znáte dobře člena našeho týmu Davida Mikeše? Já o něm vím jen to, že je to sympatický mladý muž a bronzový medailista z letošní K24! Ujel úctyhodných 650 km! Proto si myslím, že by si zasloužil „malý“ medailonek na webu CD… co říkáte? Tak skvělé zviditelnění (díky Davidovu umístění) týmu Cycling Diary jistě prospěje nám všem! Davidovi jsem proto zavolala a zeptala se ho na pár věcí… Se zmrzlinou v ruce a s úsměvem ve tváři ochotně odpovídal na mé všetečné otázky. (Některé byly opravdu velmi diskrétní Rád ale odpoví i všem ostatním. Jméno: David Mikeš Věk : 33 let (krásná Kristova léta) Žije : v Brně Práce : servisní technik pokladen IBM pro obchodní řetězec Ahold (Hypernova, Albert). - Jak dlouho jezdíš?: „Intenzivně se cyklistice věnuji čtyři roky.“ - Kde vznikl ten impuls?: „Bude to znít zvláštně, ale chtěl jsem zhubnout!“ - A povedlo se ti to?: „Myslím, že ano . Měl jsem skoro sto kilo a díky kolu jsem shodil 28kg.“ - A pak, že se při cyklistice nehubne. To je super, hned mám další motivaci . Jak moc trénuješ?: „Snažím se pravidelně. Např. letos už mám najeto 6700 km.“ - Uf, to je pěkná dřina, co? No jo, ale nic není zadarmo… Slyšela jsem o tobě, že si kolo bereš i na dovolenou. Je to pravda?: „Jasně. Nedávno jsem se vrátil z Itálie, kde jsem nějaký ten kilometřík ujel .“ - A co ty a jídlo? Pro sportovce je strava přece důležitá?: „To jistě ano. Já ale jím téměř všechno. Vyhýbám se jen tomu nejtučnějšímu, nepiji alkohol a nekouřím. Nejradši si pochutnám na špagetách jen s kečupem a se sýrem, pak mám rád pizzu, řízky a domácí buchty, mňam! “ - A máš vůbec nějaké neřesti, kromě těchto lahůdek? Co takhle ženy?: „Zatím nic vážného, čekám na tu pravou . To víš, potřebuji k sobě taky nějakou stejně postiženou jako jsem já, tedy šílenou cyklistku!“ - Ale jednu lásku už máš, ne?: „Hmmm, kolo! Mám Forta a dá se říct, že téměř všechny vydělané peníze jdou do něj. Už mě přišlo asi na 100 000 korun.“ - Věnuješ se i jiným, doplňkovým sportům?: „Je to určitě chyba, ale ne. Jsem věrný kolu .“ - Dobře, vynecháme sport a řekni mi něco o tvém zajímavém koníčku, kterým jsou detektory kovu? Přiznám se, že jsi první koho znám osobně, kdo běhá s tyčí a bedlivě naslouchá, jestli nenajde poklad…: „Já už jsem ale poklad fakt našel. Mám ve sbírce jednu stříbrnou minci asi z roku 1600.“ - Blahopřeji, a co další zájmy?: „Snad jen hudba SSOGE. Nebudu dlouze vysvětlovat o co jde… kdo je zná, tak ví.“ (pozn.: jedná se o jakýsi druh „metalu“) - Vraťme se k cyklistice. Závodíš často?: „Právě, že moc ne, bohužel. Jsem ale pravidelným účastníkem K24. Letos už jsem jel maratón počtvrté.“ - A co ti z letošního ročníku nejvíc utkvělo v paměti?: „Perfektní atmosféra- jako každý rok. Bolesti břicha- jako každý rok. A vítr!!! Ten byl pěkně odporný!“ - Chystáš se v nejbližší době na nějaký další závod?: „Moc mě to mrzí, ale ne. Musím se věnovat práci a příští dva týdny na kolo vůbec nesednu. Vůbec nevím, jak to přežiji?!“ - Takže absťák?: „To teda!!!“ - A Davide, poslední otázka… Jaké je tvoje životní motto?: „Tak teď si mě pěkně zaskočila, mám totálně vygumováno. Víš co, to doplníme později… “ - „Díky za rozhovor a měj se krásně. Na příští K24 se určitě uvidíme…“ Romana. - „Já doufám, že se jako tým uvidíme dříve… Taky se měj fajn.“ David M.

Tento článek byl vydán Neděle 12. Listopad 2006 v 15:31 a byl zařazen do rubriky Klub Můžete navázat na odpovědi tohoto článku prostřednictvím zdroje RSS 2.0 Můžete zanechat odpověd, nebo vytvořit tzv. trackback z vaší vlastní stránky.